Jak neoslepnout z vlastního gauče aneb home lighting, který zachrání večer

Když jsem poprvé vzala do ruky štětec na malování, byla jsem přesvědčená, že bílá je jediná správná cesta. Bezpečná, čistá, univerzální. Pak jsem ale narazila na skutečný problém, který trápí každého, kdo bydlí v panelákovém dvoupokoji. Moje obývací stěna měla přesně tři metry na šířku a každý centimetr jsem potřebovala využít chytře. Pořídila jsem si sofa bed s úložným prostorem, který se přes den tváří jako elegantní pohovka a v noci slouží jako postel pro návštěvy. Jenže ten kousek nábytku s pěkným šedým čalouněním úplně zanikal. Stěna za ním byla jen prázdné bílé plátno, které nikam nevedlo. Tehdy jsem pochopila, že wall painting není jen dekorace, ale nástroj, jak opticky zvětšit místnost a dodat jí charak


Když jsme se s přítelem před dvěma lety stěhovali do dvoupokojového bytu v paneláku, netušila jsem, že největší boj povedeme s jedním konkrétním kusem nábytku. Gauč. Nebo spíš ten moment, kdy se z gauče stane postel, my se proměníme v netopýry a každý špatně umístěný reflektor nám připomíná, že světlo v obýváku není žádná legrace. Home lighting se rázem stalo mým obsesivním tématem. Zjistila jsem, že stačí jedna špatná lampa a z útulného večera s knihou je vyšetřovací výslech. A ono to není jen o tom mít hezké lustry z designového obchodu. Jde o to, jak světlo padá na věci, které používáme nejčastěji. A že je to někdy fakt kruš


A pak je tu problém s uskladněním lůžkovin, když máte malý byt. Kde schovat polštáře, deky a přehozy, aby nebyly na očích, ale zároveň jste k nim měli snadný přístup, když je potřeba rozložit pohovku? My jsme vsadili na postel s úložným prostorem v podobě výsuvných šuplíků pod lůžkem. Dokonalé. Jenže pak zjistíte, že dovnitř musíte sahat po tmě, protože světlo z lustru nedosáhne do šuplíku. Zkoušeli jsme baterku v telefonu, ale to je otrava. Nakonec jsme do šuplíku nalepili malé kuchyňské LED bodové světlo na baterie s čidlem. Otevřete šuplík a světlo se rozsvítí. Životní změna, f


Z vlastní zkušenosti vím, že největší chybou je bát se experimentovat s tmavšími odstíny. Lidé si myslí, že tmavá zeď místnost zmenší. Opak je pravdou. Pokud malujete stěnu za čelem postele nebo za pohovkou, tmavší odstín ji opticky odsune. Funguje to jako perspektiva. Když jsem u sebe doma vymalovala stěnu za rozkládacím gaučem do antracitu, zmizela ta nepříjemná pocitová tíseň z malého pokoje. Navíc se na té tmavé ploše krásně vyjímá světlý foam mattress, který na gauči leží přes den jako dekorativní polštář. Ten kontrast dělá divy, a přitom stačí jedna plechovka barvy a jeden večer pr�


Nemluvím o nějaké složité fresce nebo uměleckém díle na celou zeď. Mám na mysli promyšlený tah, který spojí barvu s funkcí. Vzal jsem si příklad z malých bytů ve Stockholmu, kde často používají tmavší odstín na jednu stěnu, aby místnost působila hlouběji. Když jsem namaloval tu úzkou stěnu za pohovkou do sytě modré, najednou se celý kout opticky posunul. A co víc, ten kontrast zvýraznil strukturu látky na polštářích a vytáhl do popředí kovové nožky nábytku. Najednou nebyl pokoj jenom bílá krabice s nábytkem, ale měl atmosféru. Wall painting v tomto případě zachránil pocit z místnosti, aniž bych musela měnit jediný kus nábytku. A to je na tom to kouzelné, stačí pár hodin práce a celý prostor dýchá ji


Pokud nemáte místo na samostatný transformační stůl, zvažte variantu, kde je součástí celé sestavy i sedací souprava. Například rohová pohovka s integrovaným jídelním stolem, který se po odsunutí křesel prodlouží a zvedne na úroveň postele. Zní to složitě, ale funguje to skvěle. Já osobně jsem testovala model, kde byl pod dlouhým sedákem úložný prostor na deky a pod polštářem skrytý slatted frame. Když jsem potřebovala hostit čtyři lidi, stačilo odsunout stolek, vytáhnout nosnou desku a během deseti vteřin jsem měla k dispozici postel pro dva. A přes den? Krásná rohová sedačka z velvetové textilie, která ladila s obývá


Když už jsme u těch praktických řešení, musím se zmínit o jednom detailu, který mi dlouho unikal. U pohovky s click-clack mechanismem, která se jedním pohybem promění v lůžko, často vzniká nepříjemná mezera mezi opěradlem a stěnou. Tu mezeru pak plníte polštáři nebo ji necháte laťkovat. Když jsem si pořídila nový slatted frame do své rozkládací postele, všimla jsem si, že bílá stěna za ním působí studeně a nedokončeně. Rozhodla jsem se tedy natřít jen úzký pruh od stropu až k podlaze přesně v místě, kde pohovka stojí. Šlo o jakýsi barevný rámeček, který opticky zarámoval celý kus nábytku. Výsledek byl ohromující, místnost působila soudržně a ta barevná plocha dodala prostoru ryt